Program našeho ročního bilancování se rok od roku moc nemění, tak alespoň několik slov, v čem byla ta letošní schůze jiná. Bylo to vítání i loučení. Až v průběhu schůze jsme přivítali Tomáše Libnara, poprvé jako právoplatného myslivce. Začátek schůze nestihl, protože na stejný den připadla jeho zkouška z myslivosti. V té obstál, proto mu mohl po příjezdu předseda za nás všechny oficiálně poblahopřát a předat pamětní medaili MS Chotyně.

Myslím, že k lítosti nás všech byla tato výroční členská schůze nejspíš poslední pro hosta, MVDr. Víťu Pajurka. V dáli na něj čeká nová práce, tak se přišel náležitě rozloučit. Stihl nám ještě představit svojí okouzlující přítelkyni a slíbil, že se alespoň někdy přijede podívat.

Ještě v něčem byla poslední výročka trochu jiná. Nebývá zvykem, abychom vydrželi sedět a povídat tak dlouho. Jakoby se vracely staré časy a s nimi větší pohoda. Letošní Myslivecký den žen i včerejší schůze tomu alespoň nasvědčují.